Žáci 3. tříd často vulgarismy používají bez plného pochopení jejich emocionálního náboje nebo významu. Naopak žáci 7. tříd užívají sprostá slova cíleně, s jasným vědomím jejich dopadu.

Používají vulgarismy statisticky častěji. Jsou u nich vnímány jako součást maskulinní role, projev síly a sebevědomí. Mají také nižší citlivost na situační pravidla, tedy mluví vulgárněji i v nevhodných situacích.

Výrazný vliv má televize, hudba (např. hip-hop) a sociální sítě, kde se vulgarita stává běžnou normou.

Detailní srovnání těchto věkových skupin najdete například v bakalářské práci Hany Novotné na Univerzitě Karlově nebo v odborných článcích na portálu Studia Paedagogica .

Pro obě věkové skupiny slouží vulgarismy jako nástroj k vybití nahromaděného napětí, frustrace nebo strachu.